Dekuji Milanovi za zprávu, ne vždycky jde o počet ulovených ryb. Závod Čehovská mi připomněl, že i když lov neprobíhá podle představ, rybařina je hlavně o atmosféře, nových přátelstvích a společných chvílích s rodinou. A právě tyto momenty dělají každou výpravu nezapomenutelnou. Své poznatky popsal níže:
Ve dnech 25.-28.9. jsem se zúčastnil závodu Čehovská 72. Rybník je asi 10 km od bydliště, nikdy jsem tam nechytal, tak jsme to s kolegou chtěli poznat. S vylosovaným místem č.3 jsme byli spokojení. Ale již při přesunu na lovné místo jsem si všimnul, že první peg je asi 60 metrů od „hráze“ rybníka. Po obou stranách vody. Naše místo bylo na opačné straně v trdlišti, kde je celoročně lov zakázán a které tvoří přirozenou klidovou zónu. Při předchozích ročnících tam chytal vždy vítězný tým. První den jsem měl dva záběry, jedna menší ryba upadla. Od té doby do konce závodu bez kontaktu s rybou. Stala se jednoduchá věc. Jakmile začaly na hladinu dopadat olova a spomby, vyplašené ryby začaly hledat svůj klid. A ten našly samozřejmě na druhé straně rybníka. Pořadatel prostě na 4 ha vodě, kde bylo 20 týmů, rybám dal 1 ha plochu k dispozici na úkryt.
Výsledkem bylo to, že chytaly 3 týmy na kraji klidové zóny. Ty ulovily 15 bodovaných ryb. Dalších 17 týmů ulovilo za 3 dny 9 bodovaných ryb. Samozřejmě, že kritika byla velká. Pořadatel to prý příští rok vyřeší tak, že navýší počet týmů, aby se lovilo všude. Tedy na 4 ha dá 50 rybářů. No, tam už asi lovit nebudu.
Nicméně jsem poznal pár nových lidí, navázal možná nějaké kontakty. Navíc mě navštívila rodina s vnuky, kteří byli nadšení tak, že vykobrovali asi 2 kila Michalových kuliček, hezky plošně včetně přilehlých břehů. Bivak mi zabavili, prý je to teď jejich domeček, ale potom ho málem zbořili

. Další pozitivum bylo, že jsme vše sbalili tzv.“za sucha“. Prostě i když někdy lov neprobíhá podle představ, jsou důležité i jiné věci.
Konec hlášení.
Děkuji za zprávu, hlavu vzhůru a příště to vyjde.

Diskuze k článku